neděle 12. prosince 2010

Brdy: Studený vrch - Kuchyňka

Plnotučné backcountry na půl dne, s krásnou hřebenovkou.

Myslel jsem si, že to bude jeden z těch výletů poblíž Prahy, který ve mě, kromě uspokojení ze samotného pohybu na lyžích, nezanechá výraznější stopu. Jak se ale ukázalo, mezi Hostomicemi a Dobříší se nachází malý backcountry ráj, nabízející kromě spousty lesních cest, také překvapivě kvalitní sjezdy a pěkné výhledy.

Parkujeme na parkovišti zhruba v polovině cesty mezi Hostomicemi a Dobříší, v místě kde silnici kříží červená turistická značka. Vydáváme se po červené, směr rozhledna na Studeném vrchu. Cesta po vrstevnici vede lesem nejprve po pěšině, ale do kopce se stočí na pohodlnou lesní silničku. Z červené je potřeba uhnout vpravo a k rozhledně vystoupat změtí lesních cestiček - vše je ale dobře značeno. Stoupání je tu místy celkem ostré, ale v čerstvě napadaném sněhu nám šupiny na běžkách dobře zabírají.


Rozhledna je v zimě zavřená, takže přes stromy tu zase tak moc super výhled není, nicméně my jsme se sem vyškrábali hlavně proto, že se chceme svézt dolů. Nejjistější sjezd zpět na červenou je po stejné cestě co jsme přišli, my ale volíme cestu na druhé straně kopce. Bylo by tu super svezení, nebýt toho, že sněhu je ještě málo na to, aby bezpečně zakryl množství ostrých kamenů. Situaci ještě zhoršují hluboké koleje od traktoru obnažující další kameny. Z úcty ke skluznicím našich lyží se proto dolů musíme posouvat dosti opatrně, což je věčná škoda.


Dole se zase napojíme na červenou. Ta pokračuje lesem více-méně po rovině až do sedla Kuchyňka, kde cesta začíná stoupat na hřeben. Stoupání v hlubokém nafoukaném sněhu je celkem pohodové, jen těsně pod hřebenem se na chvilku nepříjemně zvedne.

Hřeben je překvapivě ostrý. Kdyby byl dostatek sněhu, dalo by se na jeho svazích pěkně vyřádit. Cesta po hřebeni je taková perlička téhle trasy, protože nabízí minimálně dva hezké výhledy daleko do krajiny. Všude a obzvláště na vyhlídkách tu pěkně fouká. Sjezd na konci hřebene je opět velmi kvalitní.

Vracíme se po rovné cestě na úpatí hřebene a na červenou se napojujeme  v místě, kde jsme sjeli ze Studeného vrchu.


Zobrazit místo Brdy: Studený vrch - Kuchyňka na větší mapě 

Pro inspiraci přikládám náš tracklog, ale vzhledem k tomu, že síť cest a cestiček je zde velmi hustá, lze trasu doslova libovolně modifikovat. Vše se dá samozřejmě zvládnout i na obyčejných běžkách, na těch si ale moc neužijete sjezdy. Také s pohodlnou stopou se moc nevyplatí počítat - strojově upravenou tu naštěstí nikdo nedělá a ta vyšlapaná je záhy rozdupána pěšími turisty, nebo zafoukaná větrem. Nadmořská výška je kolem 600 m.n.m, takže sněhu je tu víc než např. v Praze, ale je tu také velké množství kamenů, takže bacha na skluznice ;)

Honza

P.S. Fotografie nám tentokrát moc nevyšly, jelikož jsme zapoměli foťák doma a byli nuceni fotit na mobilní telefony.

pondělí 6. prosince 2010

Salomon XADV-6: první dojmy v terénu

Konečně jsem se o víkendu dostal na sníh a mohl poprvé vyzkoušet nové botky v akci.

V sobotu jsme s Klárou dali čtyřhodinové poctivé backcountry v neposkvrněném prašanu s dlouhými výstupy na pásech následované strmými sjezdy. V neděli pak lehkou procházku více-méně po rovině v prošlapané stopě.

Už jsem naznačoval v prvních dojmech na suchu, že boty se zavazují velmi pohodlně pomocí zdrhovadla. Teď ještě musím dodat, že zavazování je velmi rychlé, což jsem v mrazivém počasí, jaké bylo v sobotu, velmi ocenil. Kvůli titěrnému plastovému zdrhovadlu se ale bohužel utahování nedá zvládnout v rukavicích. Zdrhovadlo se během chůze nepovoluje a nebylo nutné ho během dne vůbec dotahovat.

XADV-6 vypadají oproti mým starým Fischer BCX-6, na noze jako medvědí tlapa a tak jsem se cítil trochu divně (hlavně při chůzi bez lyží). Po připnutí běžek a ujetí pár metrů, jsem se však s botami velmi rychle sžil. Botky jsou to opravdu pohodlné a udržují nohu v příjemném tepelném komfortu. Při první delší vyjížďce mívám obvykle z běžkařských bot alespoň jeden puchýř, tentokrát mě nic takového nepotkalo.

Nejvíc zvědavý jsem byl na plastovou manžetu, která má za úkol fixovat kotník. Hlavně mi vadilo, že jazyk boty je poměrně krátký a končí ještě pod suchým zipem manžety. Musím ale uznat, že to není vůbec špatné řešení, protože díky tomu nemáte tak ztuhlý kotník a můžete dělat pohodlně i dlouhé kroky (což se hodí především ve stopě na rovince). Při sjezdech jsem naopak měl pocit stability a pevnosti.

Celkově vzato, jsou moje pocity zatím dost pozitivní. Salomon XADV-6 je pohodlná a vyladěná BC obuv. Možná trochu moc přetechnizovaná, což se může v dlouhodobém horizontu ukázat jako její slabina (zdrhovadlo začne časem povolovat, plastová manžeta se zachytne za větev a praskne atd...). Na pohodlí se ale rychle a snadno zvyká, takže uvidíme co se bude dít dál :)

Honza




středa 1. prosince 2010

KRNAP: Trasy pro skialpinisty

Ve své zprávě z 13.10.2010 správa KRNAP slíbila zveřejnit pro historicky první skialpinistické trasy v Krkonoších jejich detailní popis, mapy a GPS trasové body.

V mírném šoku jsem o tom, že v Krkonoších se už vyznavač dobrodružného lyžování nebude muset cítit jako lovná zvěř, psal tady. Další dobrá zpráva je, že dnes se na webu KRNAP objevily nové stránky věnované skialpinismu jejichž součástí jsou i slibované mapové a GPS podklady. Dále zde najdete spoust užitečných rad ohledně doporučeného vybavení a zásad pohybu ve volném terénu.

Rozhodně doporučuju.
http://www.krnap.cz/skialpinismus/
http://www.krnap.cz/trasy-pro-skialpinisty/

Honza