Ještědský hřbet: Javorník - Pláně pod Ještědem

Záviděníhodná Liberecká hřebenovka.

Hřeben mezi Ještědem a Javorníkem leží trochu stranou pozornosti lyžařských mas. Ta se soustředí do skiareálů vybudovaných na svazích obou jmenovaných vrcholů a tak je hřbet mezi nimi ponechán místním chalupníkům a přicestovalým vyznavačům volného terénu. Na jeho svazích potkáte skialpinisty, dobrodruhy na sněžnicích a sem tam nějaké běžkaře, kteří zcela nelogicky preferují brodění v hlubočáku před perfektně upravenými dálnicemi nedaleké Jizerské magistrály.

Auto necháváme na parkovišti nového lyžařského areálu “Obří Sud”, který se nachází nedaleko obce Jeřmanice. Do kopce vyrážíme podél bobové dráhy. Svah je tu docela mírný, takže není potřeba lepit pásy, nicméně je nutné počítat s tím, že protismyk se všude neudrží a je potřeba občas přejít do “stromečku”.

Od horní stanice bobové dráhy už je to k rozcestí “Javornická kaple” jen kousek. Tady je nejlepší ignorovat modré značení, které vede kousek po silnici a vydat se k lesu za kapličkou (pravděpodobně tu bude vyšlapaná stopa). Následuje krátký sjezdík lesem na krásnou svažitou louku, kde se opět napojíme na modrou značku. Na louce se parádně telemarkuje, samozřejmě neodoláme a několikrát si jí vyšlápnem a znova sjedem :)

Po modré pokračujeme přes rozhlednu Rašovka až na Pláně pod Ještědem. Cesta vede přirozeně po hřebeni, nebo těsně pod ním, takže i když turistické značení není vždy díky sněhu viditelné, problémy s navigací jsme neměli.

Za nejkrásnější považuji úsek cesty mezi rozcestím “Rašovský hřbet” až k “Rozkovcově kříži”, kde jsem zažili tu nejkýčovitější zimní romantiku jakou si lze představit :)

Samotná trasa mezi Javorníkem a Ještědem není dlouhá. Dá se ujet asi za hodinu a půl, nicméně cestou je tolik příležitostí k telemarkování, že žádný milovník této kratochvíle rozhodně neodolá třpytivému vábení a každou chvíli se vrhne dolů po prašanem pokrytém svahu. Nám se tak cesta natáhla asi na tři a půl hodiny (kde všude jsem jezdili je vidět z našeho tracklogu). Jeden z telemarkových pokusů na louce “U Šámalů” jsem dal na Facebook BC Běžek pod názvem “Video co se nepovedlo”.

Zobrazit místo Jestedsky hrbet: Javornik - Jested na větší mapě

Alternativa, kterou se chystám zkusit, až tu budu podruhé, je užít si sjezd od Šámalů až k silnici mezi Rašovkou a Prosečí pod Ještědem, traverz pod lesem a pak se napojit na zelenou turistickou značku a po ní vystoupat na Pláně pod Ještědem (tady to bude evidentně na pásy).
Tuhle trasu rozhodně a vřele doporučuju. Spojí-li se navíc sluníčko s čerstvým prašanem, jako to vyšlo nám, tak to absolutně nemá chybu.

Honza

Brdy: Plešivec

Instantní dobrodružství.

Tenhle kopec jsem si vyhlédl už při plánování předchozí výpravy do Brd. Na mapě bylo vidět, že jeho strmé svahy, protkané množstvím cest, nabídnou adrenalinové sjezdy a jako vrcholový bonus dvě vyhlídky. Příležitost vystoupit na Plešivec se naskytla o víkendu před vánoci, když Kláru trápilo nějaké nachlazení a mě se samotnému nechtělo jet nikam daleko.

Vyrážím ze západního okraje Prahy, po plzeňské dálnici a na místě jsem asi za půl hodiny. Parkuji na kraji obce Lochovice, na uježděném plácku v zatáčce před železničním mostem.
Červená turistická značka začíná přes silnici a po ní jsem se dostal až na vrchol. Navigační problémy mohou vzniknout pouze na rozcestí Lhotka, kde se červená větví a je potřeba se vydat po levé větvi, která vede na vrchol Plešivce.

Po cestě lze i při relativním dostatku sněhu občas narazit na vyčuhující kameny, které jsou nepříjemné hlavně v  prudších sjezdech. Proto doporučuji se po nich pečlivě dívat a pamatovat si místa, kde je lepší při zpátečním sjezdíku neriskovat.

Situace se sněhem se dramaticky zlepší, když za lesní silničkou vystoupáte strmým lesním průsekem na cestu, která vede po vrstevnici. Z rozcestí Plešivecký hřeben, doporučuji stoupat na vrchol po červené a sjíždět z něj po zelené. Jednak si tu nejhezčí vyhlídku necháte až na konec a taky na zelené je daleko víc sněhu a méně vyčuhujících kamenů.

Vrchol Plešivce tvoří dlouhý skalní útes, z kterého jsou krásné výhledy po celé jeho délce. Lidé chodí pouze na tu nejhezčí vyhlídku a zbytek je čisté backcountry. V protisměru jsem tu potkal akorát trojici divoce vyhlížejících trampů, jinak ani stopa.

Zpáteční cesta je překvapivě rychlá, protože je skoro pořád z kopce. Některé sjezdy jsou docela přísné (strmý svah, úzká pěšina, po stranách stromy) jiné příjemně pohodové. Kdybych to jel podruhé, asi bych se nevracel hned na červenou, ale protáhl si sjezd po zelené až na žlutou a po ní do Lhotky.

Na vrchol Plešivce se dá vyšlápnout samozřejmě i na normálních běžkách, ale sjezd z něho, v tom případě, rozhodně nebude příjemným zážitkem :) Celá akce se dá v pohodě zvládnout za tři hodiny, s cestou do Prahy za čtyři, nicméně rozhodně se nejedná o nějakou “profláklou” běžkařskou trasu a pocit dobrodružství ve vás určitě zanechá.

Zobrazit místo Brdy: Plešivec na větší mapě

Tracklog ke stažení zde.

Honza