Kam se podělo lyžařské vybavení na e-shopu Holan sport?
Holan Sport byl vždycky tradiční prodejce vybavení pro BC běžky a telemark. V jeho nabídce se dalo najít např. vázání Voilé, nebo boty od Crispi. Letos však lyžařské vybavení ze stránek e-shopu náhle zmizelo. Pojal jsem neblahé podezření, že by snad firma mohla na tento typ sortimentu zanevřít a tak jsem se pro jistotu zeptal, jestli se s lyžemi do budoucna ještě počítá. Téměř obratem mi přišla tato odpověď:
V nejbližší době by se lyžařské vybaveni mělo vrátit zpět jak do eshopu, tak na kamenný obchod. V tuto chvíli bohužel ještě nejsme zimním zbožím zásobeni.
Samozřejmě to ještě nic neříká o tom, jestli a jak moc budou v nabídce zastoupeny backcountry běžky, já ale doufám, že jo a těším se :)
Další dva termíny, na které můžete narazit, při výběru nových lyží.
Poprvé jsem si těchto dvou slov všiml v názvu “Nordic Rocker Camber”, který označuje jednu z vlastností XCD lyží Fischer S-Bound. I když jsem si ve vysvětlivkách přečetl, že se jedná o přizvednutí špiček lyží, přesto jsem si nebyl úplně jistý o co jde a tak nezbývalo než začít zase googlit.
Camber
Označuje klasické klenutí lyže, viz. obrázek:
Tento tvar se používá u sjezdových i běžeckých lyží. U sjezdovek se cení jeho schopnost dodat lyži na tvrdém povrchu sjezdovky větší tuhost a tím lepší stabilitu ve vysokých rychlostech. Běžky zase díky němu umožňují pohyb vpřed, když se přenese váha na jednu z lyží a tím se prošlápne klenutí tak, aby začal zabírat protismyk nebo stoupací vosk.
Rocker
Kromě fanouška rocku, znamená v překladu také houpací křeslo a označuje tvar přesně opačný než camber - tedy banán:
Tvar banánu perfektně plave v prašanu a i na měkkém podkladu se lyže snadno ohne a zatáčí, proto se rocker používá u lyžích a snowboardů určených mimo sjezdovky.
Je jasné, že běžky a XCD lyže z principu musí být “cambered”, nicméně vhodným křížením s rockerem (hlavně u XCD) se dá dosáhnout lepšího chování ve skluzu v neupraveném terénu a lehčího otáčení s vynaložením menší síly.
Když jsem nedávno procházel weby, abych nasál nějaké backcountry novinky, docela často na mě kromě známé zkratky BC vyskakovala i zkratka XCD. Nejdřív jsem jí nevěnoval pozornost, ale její výskyt byl tak častý, že jsem přeci jen trochu zagooglil.
XCD znamená Cross Country Downhill a označuje se jím vybavení pro lyžařskou turistiku, kde má chození a sjíždění kopců přibližně stejný význam. Zatímco BC běžkař počítá spíš s chozením po rovině a ocelové hrany má ke zdolávání příležitostných sjezdů, skialpinista (telemarker) funí do kopce především proto, aby si užil jeho sjezd, XCD lyžař je připraven na všechno; při chození po rovině ho neomezují těžkotonážní lyže ani boty, na mírné stoupání má protismyk, do krpálu nalepí pásy a když je potřeba sjet prudší kopec mezi smrčky, tak má dostatečně široké lyže, ocelové hrany a pevné boty, aby si sjezd užil.
Samozřejmě, že kategorie XCD vybavení nemá přesně definované hranice. Jinak se na XCD asi bude dívat chalupník z Beskyd a jinak někdo, komu se za humny tyčí Alpy. Osobně vidím XCD lyže šířkou něco mezi BC běžkami a telemarkovýmy lyžemi, vybavené ocelovými hranami a často protismykem (např. Fischer S-Bound, Madshush XCD), vázání spíš NN 75 (Voilé 3-Pin Cable, Rottefella Chili), boty - lehčí plasťáky, nebo pevnější koženice (Garmont Excursion, Crispi Antartic).
Na celou věc se samozřejmě dá také nahlížet tak, že když je něco na všechno, tak to taky může být na *****. XCD svoje kouzlo ale určitě má; např. tady jsem našel poučný a vtipný článek, ve kterém se objevil krásný český název - Loučkaření.
Americká firma Voilé se specializuje na backcountry lyžování a snowboardnig. V její nabídce, ale dosud chyběly “light-touring, no-wax” lyže. Tuto mezeru se letos rozhodli zaplnit novinkou nazvanou Vector BC, která je no-vax variantou modelu Vector, oceněného Backcountry magazínem cenou “2012 Editors’ Choice”.
Zboží firmy Voilé se v Evropě úplně běžně neprodává, ale zase není problém si ho přímo u výrobce objednat. Takže koho by lákalo jezdit tuhle čistokrevnou Ameriku, má jedinečnou příležitost pořešit nákup, než napadne první sníh :)
Pro úplnost dodávám, že těmhle lyžím by asi nejvíc slušelo lehké vázko Voilé 3-Pin Cable a nějaké lehčí plasťáky (např. Garmont Excursion).
Ve vzduchu začíná být cítit podzim a pomalu přichází čas těšení na první sníh. Někteří výrobci už odhalili na svých webech produktové řady pro letošní sezónu, tak proč si tak trochu nezaslintat nad tím, co si zase v Čechách nekoupíme, protože to sem nikdy nikdo nepřiveze.
Fischer
Největší Evropský výrobce přichází jako každoročně s nejvíce novinkami. Stejně jako vloni, nabízí dvě řady lyží pro backcountry touring: Backcountry - určenou pro pohyb v neupraveném terénu, a S-Bound, která vyplňuje mezeru mezi bežeckými a telemarkovými lyžemi. Právě S-Bound řada prodělala nejvíce změn: Zmizely tři nejnižší modely (Outbound, Silent Spider a Adventure, které se tak nějak divně křížily s řadou Backcountry), Snowbound a Outtabounds byly přejmenovány na S-BOUND 78 a S-BOUND 88 (u S-BOUND 78 lehce upraven sidecut) , přibyly nové superširoké S-BOUND 98 a ultraširoké S-BOUND 112, všechny S-Boundy teď mají ocelové hrany po celé délce lyže (vloni ještě poloplastový MOUNTAIN EDGE TEC), novinku NORDIC ROCKER CAMBER (přizvedlá špička pro lepší pohyb v terénu) a nový protismyk OFFTRACK CROWN. U Backcountry řady zůstalo vše při starém, snad jen u modelu E89 dali místo ocelových hran MOUNTAIN EDGE TEC. Boty a vázání jsou stejné jako vloni.
Kromě toho ještě Fischer vyrabí pěkné BC hůlky BCX Variolight.
Jinak letos připravil Fischer počeštěnou verzi svého nového webu, takže pro další info a pěkné obrázky doporučuji navštívit http://www.fischersports.com/cz/Nordic.
Rossignol
Další z předních Evropských výrobců už tolik inovací nepřináší. Na svém webu vytěsnil BC a turistické běžky z klasiky do speciální kategorie Outdoor. Zrušil model BC 68, který se zbytečně přetlačoval s BC 70-tkou. A také v Evropě tuším dříve nenabízeli boty pro NN 75 BC X-11.
Atomic
U Atomicu BC řadu výrazně zredukovali. Zrušili modely SIERRA (max. šířka 69) a BC LIGHT (max. šířka 52), v nabídce zůstali pouze MOUNTAIN BC a RAINIER.
Tabulku produktů hodlám průběžně aktualizovat a zahrnout do ní i výrobce, kteří zatím své weby pro letošní sezónu neukázali. Každopádně jakmile se něco objeví dám vědět.
Po tom, co jsem zkoušel telemark na BC běžkách, jsem poprvé otestoval své dovednosti na opravdových tele lyžích na sjezdovce.
Přiznám se, že od té doby co jsem začal jezdit na backcountry běžkách mě to už na sjezdovku moc netáhne. Kláře se ale občas po těch jejích širokejch prknech zasteskne a tak se stalo, že si to jednoho slunečného dopoledne valím v Jánkách houpavým krokem z půjčovny v botkách Crispi CXP a za ramenem se mi ležérně pohupuje patní pružina visící z vázka Rottefella Cobra R4. Dojem hustýho týpka trochu kazí to, že přes rameno mám přehozený dámský model lyží K2 Tele 9 opatřených výrazným růžovým znakem, kterým firma K2 dává najevo, že přispívá na boj proti rakovině prsu. Ale nevadí - nejsem žádná těžká váha.
První dojem, po tom co se mi podaří zacvaknout vázání je, že mám na nohou přidělaný dveře. Lyže jsou nezvykle krátký a jejich šířka jakoby vynikla až když na nich stojíte. Robustní vázko a tvrdý plastový boty mi dovolí v podstatě jen jeden stupeň volnosti - odlepit patu od lyže. Každopádně do toho, na co jsem zvyklý v měkkých běžkařských botách, to má hodně daleko.
Odpichuju se směšně krátkými hůlkami (na telemark se prý dávají kratší schválně) a rozjíždím se po velmi mírně svažitém začátku sjezdovky. Nejprve mám v plánu udělat při rovné jízdě pár testovacích zákleků, ale na rozdíl od běžek jdou tyhle lopaty hned do oblouku a držet je v jednom směru se mi jaksi nedaří. Zkouším tedy první oblouky a (jak je vidět na videu) díky výrazné točivosti lyží ze začátku moc “smykuju”.
Na lyže i na tvrdý boty si ale celkem rychle zvykám, a ještě během první jízdy se mi daří něco jako série “polosmýkaných” telemarkových oblouků (viz. druhá polovina videa).
Svezení je to krásný, ale strašně náročný na sílu v nohách. To co jsem zvyklý na snowboardu jezdit na jeden zátah dávám telemarkem tak na pětkrát. Vázko i boty jsou dostatečně tuhý a v případě problémů se dá tele ošidit klasickým obloukem jako na normálních sjezdovkách.
Jelikož jsem srab a jezdím spíš opatrně, svojí první tvrdou tele anabázi jsem absolvoval bez pádu (i když párkrát jsem měl namále). Tvrdý botky mě vždycky podržely - třeba v případě, že se mi nepodařilo najít zadní nohu a šel jsem na prdel.
Předchozí experimentování s telemarkem na backcountry běžkách, mi dalo tu výhodu, že jsem byl hned od první jízdy schopen se na tele lyžích svézt a užívat si ten báječný pocit “kráčení z kopce” - což ale neplatilo o mých stehnech, ty naopak řvaly o slitování :)
Na závěr bych ocitoval z jednoho článku uveřejněného na webu tele partičky s názvem Teleskippy Team:
Někdy se mi zalíbí se vrátit na sjezdovku, ale strach z lidí letících obrovskou rychlostí z kopce dolů mě vždy bezpečně vrátí mezi stromečky a moje oblíbené louky bez vleků a vlajek.
Vidím to podobně, ale uznávám, že na trénink je nějaká méně zalidněná sjezdovka přeci jen nejlepší :)
Rok se s rokem sešel a je tudíž zas na čase jít se svou telemarkovou kůží na trh.
To jsme se teď v sobotu vrátili s Klárou z takovýho línýho dvacetikilometrovýho couráku a slunce ještě pěkně hřálo, tak jsme si řekli, že než zapadne, budeme se ještě chvíli klouzat na loučce u chalupy. Podmínky nebyly zrovna ideální - po prašanu ani stopy, jen sotva půlcentimetrová vrstvička krystalického sněhu na tvrdém podkladu. Lyže po tom sice jezdily jako blázen, ale hrany se neměly skoro do čeho zakousnout, o hledání rovnováhy v měkkých běžkařských botách ani nemluvě. Kdo by čekal, že se za tak mizerných podmínek dostaví progress.
Bylo to asi tou rychlostí, která mě nutila tlačit nohama víc proti hranám a jít s těžištěm níž než obvykle, ale najednou jsem začal mít z vyjetých oblouků tak trochu "carvingový" pocit. Druhý den jsem věnoval už jen pilování oblouků a podařilo se mi ještě zrychlit jejich frekvenci (zkrátit oblouk) a chytit víc rovnováhu, takže se už nemusím v každém oblouku opírat o hůlku a můžu mít ruce volně před tělem.
Popravdě už jsem si začínal myslet, že na běžkách se dá telemarkovat jen v prašanu, protože ten poskytuje tu správnou oporu pro lyže a do určité míry eliminuje nevýhodu měkkých bot. Teď ale vidím, že i na tvrdším rychlém povrchu se dá jezdit (a užívat si to :).
Na přiloženém videjku sice není moje nejlepší jízda - ta se vám samozřejmě vždycky podaří, když vás nikdo nevidí :) - ale i tak myslím, že oproti mým předchozím pokusům tam jistý pokrok vidět je.
